|
|
Analýza organických markerů pro identifikaci zdrojů atmosférických aerosolů.
Křůmal, Kamil ; Chýlková, Jaromíra (oponent) ; Vávrová, Milada (oponent) ; Smolík,, Jiří (oponent) ; Večeřa, Zbyněk (vedoucí práce)
Předkládaná disertační práce se zabývá organickými sloučeninami (markery), které slouží pro identifikaci zdrojů aerosolů. Teoretická část podává podrobný přehled organických markerů emitovaných z nejvýznamnějších zdrojů atmosférických aerosolů (spalování biomasy, spalování fosilních paliv a doprava), o odběru vzorků aerosolů a o analýze organických markerů pomocí analytických technik. Byly sledovány především anhydridy monosacharidů (emise ze spalování biomasy) a polyaromatické uhlovodíky (emise z dopravy a z nedokonalého spalování). Další skupinou sledovaných organických markerů byly hopany a sterany (doprava, spalování uhlí) a mastné kyseliny (úprava masných výrobků). Markery byly sledovány ve velikostní frakci PM1, protože z hlediska zdravotního působení aerosolu na člověka je tato frakce nejškodlivější. Aerosoly byly odebírány ve dvou městech během zimy a léta 2009. Vysoké koncentrace aerosolu a organických sloučenin byly nalezeny v zimě vzhledem k vyššímu spalování biomasy, uhlí a jiného organického materiálu, v létě byla nejvýznamnějším zdrojem aerosolů doprava.
|
|
|
STUDIUM BIOGENNÍCH POJIV
Cupák, Petr ; Jelínek, Petr (oponent) ; Neudert, Alois (oponent) ; Rusín, Karel (vedoucí práce)
Slévárenská výroba, která tvoří nedílnou součást strojírenského průmyslu, je zdrojem odpadů s negativním dopadem na pracovní a životní prostředí. Tlak na ekologizaci výroby ve všech výrobních odvětvích průmyslu se nevyhýbá ani slévárenství a techničtí pracovníci hledají možnosti jak snížit negativní dopady výroby odlitků na životní prostředí. Významným zdrojem ekologicky závadných odpadů ve slévárenském provozu je používání organických látek při přípravě formovacích a jádrových směsí. Jejich nahrazení materiály, jejichž použití zajistí podobné technologické vlastnosti formovacích a jádrových směsí jako doposud používané organické materiály a přitom sníží množství pevných, kapalných i plynných ekologicky škodlivých látek používaných nebo vznikajících při přípravě a použití formovacích a jádrových směsí, by mělo velký význam pro snížení ekologické zátěže, která je svázána s výrobou odlitků. Perspektivní skupinou materiálů, využitelných jako komponenty formovacích a jádrových směsí, jsou biopolymerní materiály, které mohou nahradit organické pojivové systémy používané pro výrobu slévárenských jader tzv. horkými procesy Hot-Box a Warm-Box. Tato práce se zabývá zkoumáním technologických a ekologických vlastností několika biopolymerních materiálů dostupných na domácím trhu, které mají potenciál stát se plnohodnotnou alternativou doposud používaných pojiv na bázi močovino-formaldehydových, melamino-formaldehydových, fenol-formaldehydových a furanových pryskyřic.
|
|
|
Studium chemického složení atmosférických aerosolů
Gazdošová, Lucie ; Čáslavský, Josef (oponent) ; RNDr. P. Mikuška, CSc. (vedoucí práce)
Atmosférické aerosoly hrají významnou roli v mnoha atmosférických procesech (vliv na radiační rovnováhu atmosféry, pokles viditelnosti, produkce smogu, destrukce stratosférického ozonu, …). Epidemiologické studie potvrdily korelaci mezi zvýšenou úmrtností a koncentrací aerosolů. V posledním desetiletí je věnována zvýšená pozornost organickým sloučeninám, které jsou součástí aerosolových částic. Přestože organické sloučeniny tvoří často až 60 % celkové hmoty aerosolů, jejich složení, koncentrace a procesy vzniku nejsou dosud plně prozkoumány. Předmětem diplomové práce bude studium složení organických sloučenin v atmosférických aerosolech se zaměřením na PAHs a cukry. Atmosférické aerosoly budou vzorkovány na filtry a v extraktu filtrů budou analyzovány vybrané organické sloučeniny využitím GC, GC-MS, případně LC. Vývoj a optimalizace extrakčních metod (PSE, …) a detekce sledovaných sloučenin. Bude srovnána koncentrace studovaných organických sloučenin ve velikostních frakcích aerosolů PM 10, PM 2,5 a PM 1.
|
|
|
Znečištění zeminy polyaromatickými uhlovodíky pocházející z lokálních topenišť
Šustáček, Jan ; Mikulová, Vlastimila (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Polyaromatické uhlovodíky (PAU) jsou jednou ze znečišťujících látek přírodního prostředí, jejichž hlavním producentem je člověk a s ním spojená lidská činnost. Tyto polutanty vznikají zejména spalováním fosilních paliv a biomasy, dále pak dopravou a průmyslovou výrobou. Z literatury byly získány poznatky ohledně PAU, jejich vlastnostech a skupinových trendech. U hlavních PAU byla nalezena jejich relativní genetická toxicita a byl popsán mechanismus jejich působení na DNA. Na základě literatury byl sestaven žebříček paliv s ohledem na produkci PAU.
Byl proveden monitoring oblasti nezasažené průmyslem a dopravou. V obci Bušanovice okr. Prachatice byly odebrány vzorky zemin z povrchového horizontu. Vzorky byly odebrány v roce 2015 na různě vzdálených místech od středu obce. U těchto vzorků byl stanoven obsah základních PAU metodou HPLC.
Bylo zjištěno, že největším zdrojem znečištění jsou lokální topeniště spalující pevná paliva, jako je dřevo a uhlí. V odebraných vzorcích byly koncentrace PAU v rozmezí 0,24 až 19,21 mg/kg suš. Tyto hodnoty jsou značně zvýšené oproti očekávání a v Evropském měřítku odpovídají koncentracím běžných ve velkých městech zatížených dopravou nebo průmyslových oblastech.
|
|
|
Obsah vybraných organických polutantů v půdě na vybraných místech v Hradci Králové
Bartošová, Barbora ; Száková, Jiřina (vedoucí práce) ; Radim, Radim (oponent)
Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) jsou všudypřítomné kontaminanty, které se do životního prostředí dostávají jak z přírodních, tak z antropogenních zdrojů. Hlavními antropogenními zdroji jsou procesy výroby elektrické a tepelné energie, spalování odpadů, provoz silničních a motorových vozidel, letadel, motorových člunů, parních
a diesel-elektrických lokomotiv a některé průmyslové technologie.
Vedle těchto hlavních zdrojů existuje ještě řada dalších, méně významných, např. pracoviště s horkým dehtem, opotřebování asfaltových vozovek a pneumatik při provozu vozidel, koksárny, závody na zpracování ropy a některé metalurgické závody. Nezanedbatelným zdrojem ve městech jsou domácí topeniště na tuhá paliva.
Přestože Hradec Králové nepatří mezi města s extrémním výskytem kontaminujících látek v ovzduší, podle údajů ČHMÚ zde došlo v roce 2013 k překročení maximální přípustné koncentrace benzo(a)pyrenu v případě celoročního průměru koncentrací tohoto polutantu. Zatímco stav ovzduší je monitorován pravidelně, u půd
a vegetace tomu tak není. V našem jednoduchém jednorázovém experimentu jsme se rozhodli zhodnotit úroveň kontaminace půdy PAU v katastru Hradce Králové. Bylo odebráno 86 vzorků půdy, ve kterých byly stanoveny obsahy 16 PAU. Dále byly analyzovány vzorky plodnic hub, které byly v daných místech nalezeny.
Výsledky ukázaly velkou variabilitu obsahů PAU na území města, ale neprokázaly významnou hladinu kontaminace. Suma všech stanovovaných PAU nepřekročila macimální přípustné hodnoty obsahů těchto prvků v půdách. Nicméně v několika případech došlo
k překročení maximálních přípustných obsahů v půdách u jednotlivých PAU, zejména fluorantenu, antracenu a chrysenu. Lineární korelační analýza ukázala, že obsahy všech sledovaných PAU spolu velmi těsně korelují, což naznačuje, že celé spektrim PAU v tomto případě pochází vždy ze stejného zdroje. Obsahy PAU v houbách byly ve většině případů pod mezí detekce stanovení, nebo v ojedinělých případech (čirůvka májovka, žampion ovčí) velmi nízké. Můžeme spekulovat o omezené schopnosti hub akumulovat PAU nebo o jejich schopnosti tyto látky degradovat.
|
|
|
STUDIUM BIOGENNÍCH POJIV
Cupák, Petr ; Jelínek, Petr (oponent) ; Neudert, Alois (oponent) ; Rusín, Karel (vedoucí práce)
Slévárenská výroba, která tvoří nedílnou součást strojírenského průmyslu, je zdrojem odpadů s negativním dopadem na pracovní a životní prostředí. Tlak na ekologizaci výroby ve všech výrobních odvětvích průmyslu se nevyhýbá ani slévárenství a techničtí pracovníci hledají možnosti jak snížit negativní dopady výroby odlitků na životní prostředí. Významným zdrojem ekologicky závadných odpadů ve slévárenském provozu je používání organických látek při přípravě formovacích a jádrových směsí. Jejich nahrazení materiály, jejichž použití zajistí podobné technologické vlastnosti formovacích a jádrových směsí jako doposud používané organické materiály a přitom sníží množství pevných, kapalných i plynných ekologicky škodlivých látek používaných nebo vznikajících při přípravě a použití formovacích a jádrových směsí, by mělo velký význam pro snížení ekologické zátěže, která je svázána s výrobou odlitků. Perspektivní skupinou materiálů, využitelných jako komponenty formovacích a jádrových směsí, jsou biopolymerní materiály, které mohou nahradit organické pojivové systémy používané pro výrobu slévárenských jader tzv. horkými procesy Hot-Box a Warm-Box. Tato práce se zabývá zkoumáním technologických a ekologických vlastností několika biopolymerních materiálů dostupných na domácím trhu, které mají potenciál stát se plnohodnotnou alternativou doposud používaných pojiv na bázi močovino-formaldehydových, melamino-formaldehydových, fenol-formaldehydových a furanových pryskyřic.
|
|
|
Analýza organických markerů pro identifikaci zdrojů atmosférických aerosolů.
Křůmal, Kamil ; Chýlková, Jaromíra (oponent) ; Vávrová, Milada (oponent) ; Smolík,, Jiří (oponent) ; Večeřa, Zbyněk (vedoucí práce)
Předkládaná disertační práce se zabývá organickými sloučeninami (markery), které slouží pro identifikaci zdrojů aerosolů. Teoretická část podává podrobný přehled organických markerů emitovaných z nejvýznamnějších zdrojů atmosférických aerosolů (spalování biomasy, spalování fosilních paliv a doprava), o odběru vzorků aerosolů a o analýze organických markerů pomocí analytických technik. Byly sledovány především anhydridy monosacharidů (emise ze spalování biomasy) a polyaromatické uhlovodíky (emise z dopravy a z nedokonalého spalování). Další skupinou sledovaných organických markerů byly hopany a sterany (doprava, spalování uhlí) a mastné kyseliny (úprava masných výrobků). Markery byly sledovány ve velikostní frakci PM1, protože z hlediska zdravotního působení aerosolu na člověka je tato frakce nejškodlivější. Aerosoly byly odebírány ve dvou městech během zimy a léta 2009. Vysoké koncentrace aerosolu a organických sloučenin byly nalezeny v zimě vzhledem k vyššímu spalování biomasy, uhlí a jiného organického materiálu, v létě byla nejvýznamnějším zdrojem aerosolů doprava.
|
|
|
Studium chemického složení atmosférických aerosolů
Gazdošová, Lucie ; Čáslavský, Josef (oponent) ; RNDr. P. Mikuška, CSc. (vedoucí práce)
Atmosférické aerosoly hrají významnou roli v mnoha atmosférických procesech (vliv na radiační rovnováhu atmosféry, pokles viditelnosti, produkce smogu, destrukce stratosférického ozonu, …). Epidemiologické studie potvrdily korelaci mezi zvýšenou úmrtností a koncentrací aerosolů. V posledním desetiletí je věnována zvýšená pozornost organickým sloučeninám, které jsou součástí aerosolových částic. Přestože organické sloučeniny tvoří často až 60 % celkové hmoty aerosolů, jejich složení, koncentrace a procesy vzniku nejsou dosud plně prozkoumány. Předmětem diplomové práce bude studium složení organických sloučenin v atmosférických aerosolech se zaměřením na PAHs a cukry. Atmosférické aerosoly budou vzorkovány na filtry a v extraktu filtrů budou analyzovány vybrané organické sloučeniny využitím GC, GC-MS, případně LC. Vývoj a optimalizace extrakčních metod (PSE, …) a detekce sledovaných sloučenin. Bude srovnána koncentrace studovaných organických sloučenin ve velikostních frakcích aerosolů PM 10, PM 2,5 a PM 1.
|
host ::
RSS.